7b

Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány  územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně  dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány  veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti  mládež.

Orgán SPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora provádí preventivní aktivity na všech úrovních:

- primární prevence se zaměřuje na všechny skupiny obyvatel a poskytuje se zejména formou informací způsobem v místě obvyklým (zpravodaj, www stránky, nástěnky, informační letáčky v ordinacích lékařů, na poště, k místní knihovně, zveřejňování informací v místním periodiku ŘEČ),

- sekundární prevence je zaměřena na určitou rizikovou skupinu, provádí se zejména spoluprací s organizacemi, které se skupinou pracují (školy, školská zařízení, tělocvičné jednoty, střediska volného času, zařízení sociálních služeb atd.),

- terciální prevence využívá pracovník SPOD v případě, kdy je třeba zabránit opakování závadového chování nebo jiných negativních jevů, u konkrétních klientů.

Základní školy mají zpracován preventivní program protidrogové prevence vč. kontaktních adres a krizový plán (plán, jak postupovat v případě úrazu, nevolnosti žáka, podezření na zneužití návykové látky, šikany, poruch příjmů potravy, záškoláctví, krádeží, ztráty věci, poškození zařízení, agresivního chování žáků, zneužívání nebo týrání žáka, vyhrožování). Škola má oznamovací povinnost vůči Policii ČR, oznamuje také OSPODu.

Pracovníci OSPOD se z důvodu prevence účastní i konzultačních dnů, které pořádá Magistrát města Brna, Odbor sociální péče.

OSPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora vyhledává vhodné děti do příměstských táborů po děti ze sociálně slabých rodin (matky samoživitelky, nezaměstnaní rodiče a rodiny v hmotné nouzi) organizovaných Odborem sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Seznam konkrétních subjektů je uveden v rámci přílohy ke standardu 14.

STANDARD  8

Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu

8a

Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci.

      Pracoviště SPO ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora zajišťuje přijetí oznámení a  jeho evidenci v souladu s nařízením tajemnice Úřadu MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora č. 2/2009 – Spisový a skartační řád ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, vydaný dne 1. 11.2009 (dále jen „Spisový a skartační řád“). Dokument je uložen na sekretariátu ÚMČ.

Formy oznámení:

1) na podatelnu ÚMČ

2) konkrétnímu pracovníkovi (i v terénu, např. u soudu, na policii…)

3) při depistážní a terénní činnosti

Ad 1)

Všechny formy oznámení doručené na centrální podatelnu ÚMČ se zpracovávají dle Spisového a skartačního řádu.

Ad 2)

Oznámení učiněná konkrétnímu pracovníkovi mohou mít podobu:

- písemnou, doručeno poštovním přepravcem přímo na jméno konkrétního pracovníka,

- e-mailem na adresu konkrétního pracovníka,

- telefonickou,

- osobní při ústním jednání či v terénu.

     Při písemném oznámení pracovník předá oznámení na centrální podatelnu (Čl. II. odst. 8 Spisového a skartačního řádu).

     Při oznámení e-mailem zajistí pracovník tištěnou formu, kterou předá centrální podatelně.

     Při telefonickém oznámení vyhotoví pracovník úřední záznam.

Ad 3)

Osobní poznatek z činnosti v terénu pracovník zpracuje formou úředního záznamu. Pokud situaci popsanou v úředním záznamu vyhodnotí jako podání, předá centrální podatelně, jinak založí do spisu.

Pracovník SPOD výše uvedenými způsoby přijímá a eviduje  i anonymní oznámení.

Všechna oznámení přijatá centrální podatelnou jsou zaevidována a předána vedoucímu zaměstnanci – vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví.  Vedoucí odboru neprodleně přidělí došlá podání konkrétním pracovníkům SPOD.  

8b

Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost.

Poté, co konkrétní pracovník obdrží oznámení, ihned jej vyhodnotí z hlediska naléhavosti. Základním kritériem při posuzování naléhavosti  oznámení je míra ohrožení života dítěte, jeho bezpečí a zdravého vývoje.

Posouzení naléhavosti

Pracovník SPOD využije obsahu oznámení popř. doplnění (např. telefonickým dotazem oznamovateli), přitom odpoví na otázky:

-        Jsou rodiče (nebo jiné osoby odpovědné za výchovu) aktuálně bez možnosti o dítě postarat? (Jsou pod vlivem alkoholu, omamných nebo psychotropních látek, jsou hospitalizováni, jsou zranění, jsou zadrženi policií, skrývají se, nežijí?)

-        Je dítě bez adekvátního dozoru a péče?

-        Je péče o dítě zanedbávána?

-        Je dítě týráno? (Existují u dítěte známky fyzického nebo psychického týrání?) 

-        Došlo k sebepoškození dítěte? (Má dítě známky poškození na těle?)

-        Jedná se o dítě s rizikem sebevražedného chování?

-        Je život nebo zdraví dítěte akutně ohrožen?

-        Je dítě intoxikované alkoholem nebo jinými návykovými látkami?

-        Je dítě zraněné?

-        Je dítě na útěku z domova?

-        Věc oznámí dítě a bojí se rodiče?

Pokud pracovník SPOD minimálně na jednu z výše uvedených otázek odpoví „ANO“, je oznámení vyhodnoceno jako naléhavé. Za naléhavé se považuje oznámení, které je třeba řešit bezodkladně v daný okamžik.

Není-li oznámení vyhodnoceno jako naléhavé, postupuje pracovník SPOD  podle příslušných předpisů (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, oboje v platném  znění, současně podle Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence  a obsahu spisové dokumentace  v oblasti náhradní rodinné péče). Pracovníci vyhodnocují naléhavost případu a konzultují s vedoucí odboru.

8c

Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu.

Na pracovišti SPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora působí celkem šest pracovníků včetně vedoucí. Oznámení předané centrální podatelnou rozděluje vedoucí odboru  podle počátečního písmene příjmení dítěte mezi tři pracovníky, přičemž oznámení pro kurátora pro děti a mládež přiděluje kurátorovi a oznámení pro koordinátora náhradní rodinné péče tomuto koordinátorovi.

Každý z pracovníků SPOD je současně koordinátorem případu, který řeší. Přitom navrhuje, plánuje a provádí poskytování sociálně-právní ochrany, vykonává přímou sociální práci a intervence ve prospěch klienta, pomáhá mu zorientovat se v systému sociálně-právní ochrany a v systému služeb sociální péče, zprostředkovává poradenství a kontakty, zpracovává individuální plán ochrany dítěte, zodpovídá za jeho naplňování, vyhodnocování, aktualizaci.  

Nastane-li situace, kdy na případu spolupracuje pracovník SPOD a kurátor pro děti a mládež či koordinátor NRP, osobu koordinátora určí vždy vedoucí odboru. Při absenci koordinátora případu (nemoc, dovolená) přebírá jeho kompetence jiný pracovník, kterého určí vedoucí odboru.

Informace o osobě koordinátora případu je uvedena ve spisové dokumentaci. Taktéž je zaznamenána i případná změna koordinátora.

8d

Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti mládež se 40 rodinami. V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje maximálně se 40 rodinami.

Pracoviště SPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora má dostatečný počet pracovníků, stanovený tak, aby pracovníci mohli vykonávat SPOD kvalitně a současně se věnovat prevenci.

OSPOD Brno-Řečkovice a Mokrá Hora vede řádnou evidenci dětí, každý nový případ je zaevidován do rejstříku Om a O dětí s trvalým pobytem, u kterých prováděl OSPOD úkony nebo úkony související s výkonem kolizního opatrovnictví, a rejstříku NOm dětí s přechodným pobytem, u kterých byl OSPOD dožádán jiným úřadem. U náhradní rodinné péče je veden rejstřík NRP Om a O a další související rejstříky.  Evidence a spisová dokumentace jsou vedeny v souladu se zákonem SPOD a Směrnicí MPSV č.j. 2013/26780-21 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace OSPOD.

STANDARD  9

Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

9a

Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, zejména

-        respektuje individuální přístup ke všem klientům,

-        vychází z individuálních potřeb každého klienta,

-        podporuje samostatnost klientů,

-        uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta,

-        motivuje k péči o děti,

-        posiluje sociální začleňování klientů,

-        důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody,

-        podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím,

-        informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.

Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany dětí, zejména respektuje individuální přístup ke všem klientům, vychází z individuálních potřeb každého klienta, podporuje samostatnost klientů, uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta, motivuje k péči o děti, posiluje sociální začleňování klientů, důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.

Pracovníci SPO ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora znají výše uvedené základní principy  výkonu SPO a řídí se jimi.

Současně se pracovníci SPO řídí dalšími principy, jako jsou:

respekt k jedinečnosti každého člověka  bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti.

Pracovníci SPO se při své práci s klienty řídí zejména ustanoveními následujících norem:

- Listina základních práv a svobod,

- Úmluva o právech dítěte,

- zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí,

- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

- zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád,

- zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních,

- Etický kodex sociálních pracovníků z r. 2006:

   https://drive.google.com/file/d/11JeNR-cKZrfljsy7xqXFwZvd_Gb0Qd0z/view

- Mezinárodní etický kodex sociálních pracovníků:  

   https://drive.google.com/file/d/1nq9w6Bj9NPfGDyFuRLwYZt776S8e-XfV/view

- Etický kodex úředníka:

   http://www.vlada.cz/assets/media- centrum/aktualne/Eticky_kodex_uredniku_a_zamestnancu_verejne_spravy.pdf.

Výše uvedené normy má každý pracovník SPO k dispozici v elektronické podobě.

Podklady pro konkrétní postupy při výkonu sociálně-právní ochrany čerpají pracovníci SPO rovněž z odborné literatury. Pracoviště SPO ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora disponuje dostatečným množstvím odborné literatury, která je průběžně doplňována.

Pracovníci SPO při práci s klientem rovněž zohledňují znalosti a zkušenosti kolegů a ostatních odborných pracovníků a poznatky čerpají v rámci odborného vzdělávání.

9b

Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má  dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě.

     Klientům se specifickými potřebami zajišťují pracovníci SPO ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora služby ve stejné kvalitě jako ostatním klientům. Pracovníci SPO jsou  připraveni na výskyt specifických potřeb klientů a jsou schopni na ně pružně reagovat.

     Pro klienty hovořící cizím jazykem využívají pracovníci SPO vlastní znalosti popř. tlumočníky (viz příloha k Standardům č. 3). Pro komunikaci v jiném  jazyce využívají pracovníci SPO také seznam tlumočníků. Ten mají k dispozici v elektronické podobě.

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm.

   Jedná-li se o komunikaci se sluchově postiženým klientem, s klientem hluchoslepým  a jinak smyslově postiženým, využívají pracovníci SPO odborná pracoviště. Ta naleznou v materiálu vzniklém jako výstup z komunitního plánování sociálních služeb ve městě Brně: Adresář organizací působících v sociální oblasti ve městě Brně.

    Jedná-li pracovník SPO s nevidomým klientem, respektuje přítomnost další osoby, kterou si tento klient přivede, u jednání. Tato osoba přečte klientovi písemný záznam z jednání. Pokud klient takovou osobu nemá, pracovník SPO po dohodě s klientem pořídí z jednání zvukový záznam. (Technické zařízení pro vytvoření zvukového záznamu si může každý pracovník SPO zapůjčit u vedoucí odboru.)

   Vede-li pracovník SPO správní řízení, jehož účastníkem je osoba se specifickými potřebami, postupuje v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., o správním  řízení, v platném znění.

9c

Orgán sociálně-právní ochrany  provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen "vyhodnocování"), zaměřené na skutečnost,  zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu.

     Pracovníci SPO ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora se při vyhodnocování potřeb dítěte řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen „zákon SPOD“). Dále pracovníci SPO využívají metodiku MPSV. Tyto materiály má každý pracovník SPO k dispozici.

     Pracovníci SPO užívají zákonem stanovené metody sociální práce – pravidelné vyhodnocování situace dítěte a rodiny a plánování postupu, tj. individuální plán ochrany dítěte.

    Vyhodnocování situace dítěte a rodiny je metodou sociální práce. Základem je sběr informací a následná analýza. Výsledkem je vyhodnocení situace dítěte, určení míry jeho ohrožení. Vyhodnocení je podkladem pro plánování a přijímání opatření popř. zprostředkování služeb.

Vyhodnocování se řídí následujícími principy:

- je zaměřeno na nejlepší prospěch dítěte,

- odvíjí se od stadia vývoje daného dítěte,

- je orientováno na prostředí, ve kterém dítě dosud vyrůstalo,

- bere v úvahu kulturní, náboženské a etnické zázemí dítěte,

- zahrnuje dítě, rodiče a širší rodinu,

- zaměřuje se na silné stránky dané rodiny a objasňuje stávající obtíže,

- pracuje na mezioborové úrovni, spolupracuje s úřady, nevládními neziskovými    organizacemi, zdravotníky, školami,

- probíhá paralelně s dalšími službami a podporou pro rodinu a dítě,

- je založeno na informacích získaných od odborníků a současně na faktech zjištěných při terénní sociální práci.

Typy vyhodnocování situace dítěte a rodiny:

1) základní vyhodnocení,

2) podrobné vyhodnocení.

Ad 1)

Základní vyhodnocení provádí pracovník při přijetí  oznámení případu. Výsledkem je závěr, zda se jedná či nejedná o dítě  uvedené v § 6 zákona SPOD.

Ad 2)

Dospěje-li pracovník SPO v rámci základního vyhodnocení k závěru, že se jedná o dítě ohrožené ve smyslu § 6 zákona SPOD, provede podrobné vyhodnocení. Při vyhodnocování sourozenců se pro každé dítě vytvoří vlastní hodnocení. Přitom obsah hodnocení sourozenců bude pravděpodobně v určitých částech shodný. Podrobné vyhodnocení je základem pro zajištění vhodného řešení situace dítěte a rodiny. Pracovník vyhodnotí situaci pravidelně a na základě něj zpracovává IPOD.

9d

Orgán sociálně-právní ochrany dětí zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá.

    Zpracování individuálního plánu ochrany dítěte (dále jen „IPOD“) je metodou sociální práce. Přitom dojde ke strukturování procesu práce na případu ohroženého dítěte a rodiny.  IPOD obsahuje

-        popis příčiny ohrožení dítěte a důvod zahájení SPOD,

-        cíle navržených opatření a  prostředky k jejich dosažení,

-        rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,

-         způsoby naplňování navržených opatření,

-        metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, při péči o dítě a při jeho výchově.

     IPOD se zpracovává za účasti dítěte a rodiny. Rodiče jsou zapojeni do systému pomoci. Dojde-li k nezájmu rodičů a rodiny, v IPOD se zaznamenají i opatření učiněná k získání rodiny ke spolupráci. Pracovník SPOD pravidelně aktualizuje IPOD. Pracovník SPOD dbá na zákonnou lhůtu pro vypracování IPOD viz ust. § 10 odst. 5 písm. b), ZOSPOD. V případě potřeby vypracuje IPOD nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence.   

1)     IPOD se přehodnocuje a pokud jsou cíle  IPOD splněny, další IPOD se  nevypracovává.

2)     Spis se uzavře a vyřadí, pokud nebyl o dítěti veden žádný úkon v době nejméně 6 měsíců, případně pokud dítě už dovršilo věk 18 let.

STANDARD  10

Kontrola případu

10a

Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů.

    Kontrola případů orgánu sociálně-právní ochrany dětí na ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora je prováděna na několika úrovních:

1)    Kontrolu provádí každý pracovník SPOD    

2)    Kontrolu provádí vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví ÚMČ Brno-Řečkovice a             Mokrá Hora

3)    Kontrolu provádí tajemník úřadu  

4)    Kontrolu provádí nadřízený orgán: Magistrát města Brna    

Ad 1)

     Každý pracovník SPOD provádí kontrolu případu tím, že  vyhodnocuje situaci dítěte a rodiny, popř. vypracovává individuální plán ochrany dítěte (dále jen „IPOD“).     

     Kontrolami lze označit i konzultace mezi kolegy na pracovišti SPOD a rovněž účast na tzv. metodických dnech, které pravidelně pořádá pro pracovníky SPOD úřadů městských částí Odbor sociální péče  Magistrátu města Brna. Toto pracoviště poskytuje i individuální konzultace.

Ad 2)

     Kontrolu v rámci OSPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora provádí vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, ta je dvojího typu:

- pravidelná,

- mimořádná.

Pravidelná kontrola je prováděna

-     jedenkrát ročně u náhodně vybraných spisů každého pracovníka SPOD,

-  jedenkrát měsíčně u náhodně vybraných spisů pracovníka SPOD, který je novým zaměstnancem, a to po dobu 6 měsíců od nástupu do pracovního poměru.

Kontrola je prováděna se zaměřením na úroveň výkonu státní správy. Součástí kontroly je pohovor s pracovníkem SPOD. Z kontroly je pořízen zápis, a to ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno je uloženo u vedoucí odboru a jedno vyhotovení obdrží pracovník. Pracovník SPOD má možnost se k obsahu zápisu o kontrole písemně vyjádřit.

Mimořádná kontrola je prováděna na základě  stížnosti klienta nebo na základě jiného podnětu. Jedná-li se o stížnost klienta, je postupováno v souladu s ustanoveními  zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, věc je prošetřována jako stížnost na nesprávný úřední postup.

Ad 3)

    Tajemník je odpovědný za chod sociálního úseku a za řádný výkon sociálně právní ochrany na území MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, a to podle předem stanovených kritérií. Také vyřizuje stížnosti na vedoucí odboru.

Ad 4)

   Kontrolu provádí Odbor sociální péče Magistrátu města Brna, a to pravidelně  jedenkrát za dva roky.  Kontrola je prováděna na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s Metodikou  postupu Magistrátu města Brna při dozorové a kontrolní činnosti vůči městským částem statutárního města Brna. Kontrolou se u namátkově vybraných spisů prověřuje úroveň výkonu státní správy  a metodiky práce. Výsledek kontroly je zpracován formou písemného protokolu.

    Cílem kontrol je odhalení případných nedostatků nebo chyb při řešení případů. Nálezy kontroly jsou podkladem pro zjištění příčin nedostatků a mohou mít vliv i na zaměření dalšího vzdělávání pracovníků a je součástí zpětné vazby pracovníků.

STANDARD  11

Rizikové a nouzové situace

11a

Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany dětí k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně právní ochrany včetně postupů při jejich řešení.

MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora má definovány rizikové a nouzové situace včetně opatření ke snížení jejich nebezpečí, a to vnitřním předpisem:   Identifikace nebezpečí a opatření k jejich odstranění.

S tímto vnitřním předpisem jsou zaměstnanci SPOD prokazatelně seznámeni.

MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora má zpracován  Plán činností orgánů městské části při vzniku mimořádných událostí.

Tímto dokumentem se řídí krizový štáb v případě krizové situace nebo havárie. Pracovníci SPOD stejně jako ostatní zaměstnanci jsou v případě těchto nastalých situací povinni řídit se pokyny krizového štábu.

Každý pracovník SPOD je prokazatelně seznámen s vnitřním předpisem Záznam – prohlášení o podání informace ve smyslu § 108 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Součástí tohoto dokumentu je seznámení pracovníka s předpisy v oblasti:

- bezpečnosti práce na pracovišti,

- zdrojů rizik a opatření pro práci, kterou budou vykonávat,

- povinností při vzniku úrazu,

- poskytování OPP a jejich užívání,

- umístění hlavních uzávěrů médií (voda, elektřina, plyn),

- dodržování BOZP a PO.

Doklad o seznámení s tímto předpisem v době nástupu pracovníka do pracovního poměru je uložen u zaměstnance - personalisty.

Doklad o následném pravidelném školení v oblastech BOZP a PO, které probíhá každé dva roky, je uložen u zaměstnance krizového řízení.

Rizikové a nouzové situace mohou nastat:

- na pracovišti SPOD

- při práci v terénu.

RIZIKOVÉ SITUACE při výkonu SPOD:

- riziko zranění zaměstnance, riziko zranění dalších osob (např. klienta),

- hrozba vzniku škody na majetku.

Rizikové situace na pracovišti SPOD:

Na pracovišti SPOD mohou nastat konkrétní rizikové situace - riziko zranění nebo škody na majetku, buď při jednání s agresivním klientem, klientem pod vlivem alkoholu či jiných omamných nebo psychotropních látek, nebo v důsledku mimořádné události.

Pracovník SPOD předchází rizikům na pracovišti především následujícím jednáním:

Pokud má schůzku s klientem smluvenou předem a předpokládá problémy při jednání, může požádat o kolegy při jednání a nebo o přítomnost pracovníka Městské policie Brno.  Pokud se neočekávaně dostaví klient pod vlivem alkoholu či jiných omamných nebo psychotropních látek, může pracovník SPOD jednání v danou chvíli odmítnout a dohodnout se na jiném termínu schůzky.  Pokud se nedaří jednání s takovým klientem odmítnout, může dojít k situaci, kdy je ohrožen anebo zraněn pracovník, samotný klient či jiný občan. Pracovník SPOD je proto poučen o vhodném uspořádání předmětů na pracovišti: klient je usazen k jednacímu stolku, nikoliv přímo k pracovnímu stolu pracovníka SPOD. Pracovník SPOD nemá v blízkosti klienta umístěny pracovní pomůcky s ostrými hranami a hroty (např. tužky, nůžky, pravítka). Pracovník přijme na své pracoviště v danou chvíli pouze nezbytný počet osob k určitému jednání. V případě ohrožení klientem či jinou osobou, je-li to možné, použije pracovník telefon: spojí se s kolegou z jiné kanceláře a použije smluvené jednoslovné heslo.  Na základě tohoto sdělení pracovník z jiné kanceláře zajistí okamžitou pomoc osobně anebo jiné poučené osoby.  Další možností ochrany je přivolání strážníka Městské policie Brno (tel. č. 156 anebo konkrétní pracoviště Revír Pole: 541 226 719, 541 226 726).

Dojde-li ke zranění pracovníka SPOD či klienta anebo náhlé zdravotní indispozici, organizačně zajišťuje poskytnutí první pomoci přímý vedoucí zaměstnanec pracoviště nebo jmenovaný preventista BP a PO prostřednictvím určené preventivní a požární zdravotní hlídky. S přihlédnutím k rozsahu a závažnosti zranění lze ošetření zajistit buď pomocí obsahu lékárničky umístěné v kanceláři podatelny anebo přivoláním Lékařské služby první pomoci (tel. č. 155). Lze využít i  Jednotné evropské číslo tísňového volání  - integrovaný záchranný systém (tel. č. 112).

Další rizikovou situací na pracovišti může být hrozba vzniku škody na majetku. Ta může nastat v důsledku nevhodného jednání klienta anebo jiné osoby, či v důsledku mimořádné události.  Zabránění nevhodného jednání klienta je popsáno výše.

Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů, vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek, životní prostředí a které vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Mimořádnou událostí může být:

- provozní havárie,

- živelná pohroma.

Pracovník SPOD postupuje podle výše uvedených vnitřních předpisů, zejména dodržuje předpisy BOZP a PO.

Rizikové situace při práci v terénu:

Pracovník SPOD se při práci v terénu řídí vnitřními předpisy uvedenými výše.  Zvláštní opatrnosti dbá při jednání v bydlišti klienta.

Pracovník SPOD má při práci v terénu u sebe vždy mobilní telefon. Pokud předem očekává jednání s klientem, který může být pod vlivem alkoholu či jiných omamných nebo psychotropních látek, zajistí přítomnost dalšího pracovníka SPOD. Lze předem požádat o doprovod i pracovníka Městské policie Brno. Pokud pracovník SPOD nepředpokládal problémy při jednání v bydlišti klienta, ale už před vstupem do bydliště lze z jednání klienta usoudit, že je agresivní či pod vlivem alkoholu, jiných omamných nebo psychotropních látek, pracovník SPOD do bydliště nevstoupí a dohodne jiný termín jednání přímo na místě anebo následně obvyklým způsobem. Pokud se agresivita klienta či jiné ohrožující chování projeví až v průběhu jednání v jeho bydlišti, pracovník SPOD netrvá na dokončení projednávané věci, chová se klidně a jednání ukončí.  Pokud vyhodnotí situaci jako ohrožující, přivolá si pomoc Policie ČR (tel. 158) nebo Městské policie (tel. 156).

     Objeví-li se v bydlišti klienta volně se pohybující pes nebo jiné zvíře, které by mohlo být nebezpečné, požádá pracovník SPOD klienta o jeho zajištění.  Pokud hrozí riziko napadení domácím zvířetem a klient nezasáhne, zachová se pracovník SPOD stejně, jako při ohrožení ze strany klienta.

     Pokud je pracovník SPOD při práci v terénu zraněn a je schopen zajistit si odbornou pomoc, neprodleně tak učiní. Následně je třeba učinit na pracovišti oznámení o pracovním úrazu (s postupem byl každý pracovník prokazatelně seznámen).

NOUZOVÉ  SITUACE při výkonu SPOD:

- větší počet zaměstnanců v pracovní neschopnosti,

- kumulace naléhavých případů v jednu chvíli, vč. akutního výslechu na policii

- výpadek elektrického proudu,

- interní výpadek IT systému,

- problémy v dopravě na cestě ke klientovi či na policii, k soudu apod.

Pracoviště SPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora má dostatečný počet pracovníků, kteří se v případě potřeby zastupují. Pokud nastane situace, že větší počet pracovníků bude v pracovní neschopnosti, budou ostatní pracovníci řešit případy podle naléhavosti. Tzn. že předem smluvené schůzky, které snesou odkladu, zruší popř. dohodnou pozdější termín.

Stejný postup se použije, pokud dojde k neplánované kumulaci naléhavých případů v jednu chvíli: pracovníci SPOD řeší pouze naléhavé situace.   Smluvené schůzky lze aktuálně zrušit telefonicky. Pokud z časových důvodů není možné schůzky předem zrušit, zajistí vedoucí pracovník informaci pro klienty osobně v místě pracoviště, s vysvětlením situace.  

Při výpadku elektrického proudu na pracovišti, pokud nejsou podmínky k tomu, aby se věc s klientem dojednala, pracovník SPOD jednání neprodleně ukončí, přitom, pokud je to možné, dohodne náhradní termín osobního jednání. Zápis lze vytvořit zpětně, v některých případech se na místě ani nepořizuje, např. při jednání s dítětem.

Při riziku výpadku IT systému oznámí tuto okolnost pracovník IT a pracovníci se snaží s touto variantou počítat. Rozepsané dokumenty si průběžně zálohují a snaží se si neplánovat osobní jednání klientů na úřadě.

Při cestování na schůzku s klientem, k jednání soudů, k jednání na policii nebo při návštěvě dětí v ústavních zařízeních, používá pracovník SPOD veřejnou dopravu, popř. služební vozidlo - vždy jako spolujezdec. Dojde-li k takové dopravní situaci, která nedovolí pracovníkovi dostavit se včas na smluvené jednání, oznámí věc telefonicky (pracovník má při sobě vždy mobilní telefon a kontakt na osobu či organizaci, kde má smluvené jednání). Jedná vždy individuálně podle nastalých okolností. Pokud je to možné, použije náhradní způsob dopravy, jinak vyčká do vyřešení dopravní situace. 

Rizikové a nouzové situace jsou pravidelně vyhodnocovány, a to v rámci kontrol ze strany osoby odborně způsobilé k prevenci rizik, v termínu 1x ročně.  Záznam o vyhodnocení je uložen u zaměstnance krizového řízení.

STANDARD  12

Dokumentace o výkonu sociálně-právní ochraně dětí

12a

Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách.

Pracoviště SPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora postupuje podle Směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí č. j.: 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče (dále jen („Směrnice“).

Současně je postupováno v souladu s nařízením tajemnice Úřadu MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora č. 2/2009 – Spisový a skartační řád ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, vydaný dne 1. 11.2009. Dokument je uložen u pracovníka zajišťujícího skartační služby.

Postup zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, zajišťovaný podle výše uvedených dokumentů, zajišťuje, že spisy zpracovávané několika pracovníky mají jednotnou strukturu, přičemž  je zajištěna ochrana osobních údajů, GDPR a jsou respektována práva klientů.

Pracoviště  SPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora vede rejstříky v písemné podobě a souhrnný rejstřík i v elektronické podobě, pro rychlou orientaci pracovníků.  Jednotlivé spisy vede v písemné i elektronické podobě. Písemná dokumentace je uložena v uzamykatelné skříni.

Zákon o SPOD (§ 54 a 55) ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora vést evidenci a spisovou dokumentaci dětí, kterým se poskytuje sociálně-právní ochrana a dětí, kterým byl ustanoven opatrovníkem. Spisová dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo jinými osobami, kopie podání soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení rozhodnutí soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů. Spisovou dokumentaci mohou tvořit i záznamy na technických nosičích dat. Kromě spisové dokumentace vede obecní úřad obce s rozšířenou působností i další písemnosti tvořící podklad pro zpracování spisové dokumentace, např. upozornění fyzických osob na ohrožení dítěte podle § 7 odst. 2 zákona o SPOD. Tyto písemnosti se nevydávají žádnému orgánu, fyzické nebo právnické osobě. Lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě, že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání. Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte. Nahlížet do spisové dokumentace Om vedené o dítěti, nejde-li o část týkající se správního řízení, je oprávněn pouze rodič dítěte, kterému náleží rodičovská zodpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základně písemně udělené plné moci. Dále může nahlížet dítě starší 15 let bez zastoupení rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti. Bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do spisové dokumentace až po nabytí plné svéprávnosti. Nahlížet do spisu může i osvojenec, a to pouze v případě spisové dokumentace týkající se osvojení; bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, umožní to obecní úřad obce s rozšířenou působností osvojenci až po nabytí plné svéprávnosti. Nevidomé osobě bude obsah spisové dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod. Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základně písemně udělené plné moci mají právo při nahlížení do spisové dokumentace činit z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové dokumentace nebo její části; pro stanovení úhrady za pořízení kopie ze spisové dokumentace platí zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Na ÚMČ Brno – Řečkovice a Mokrá Hora není v současné době zaveden informační systém sociálně právní ochrany dětí. Veškeré písemnosti jsou dále zpracovány v elektronickém spisovém programu e-Spis, jehož provozovatelem s technickým zázemím je MMB.

12b

Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta.

Postup upravuje komplexně Směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí 

č. j.: 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče.

Dále pak

·         příslušná ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

·         příslušné vnitřní předpisy úřadu

Evidence dokumentů probíhá v informačním programu e-Spis. Spisová dokumentace je vedena v tištěné podobě. V elektronickém systému e-Spis jsou evidovány podání a dokumenty, které přicházejí nebo opouštějí úřad.

Záznamy, které do spisu vytváří pracovník SPOD, jsou srozumitelné pro klienty. Pracovník SPOD vytváří záznamy bez složitých formulací a bez množství odborných výrazů. Přitom bere v úvahu, že do spisu může nahlížet i dítě. Záznamy jsou vytvořeny takovou formou, že dítě ve věku mladistvého by jim mělo porozumět samo. Mladšímu dítěti pracovník SPOD obsah záznamů srozumitelně vysvětlí. Skutečnosti uvedené ve spise vysvětlí na požádání každému klientovi, který je oprávněn nahlížet do spisu.

Spisovou dokumentaci má každý pracovník OSPOD uloženou ve své kanceláři v uzamykatelných skříňkách.

STANDARD  13

Vyřizování a podávání stížností

13a

Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty.

+

13b

Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám.

Pracoviště SPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora se při vyřizování stížností řídí  ustanovením § 175 zákona č. 500/204 Sb., správní řád, v platném znění.  Současně se řídí metodickým materiálem zpracovaným Oddělením odborné pomoci a kontroly Odboru sociální péče magistrátu města Brna, ze dne 11. 3. 2010: Vyřizování stížností.  Pracoviště SPOD použije v případě potřeby další materiál uvedeného pracoviště ze dne 2. 12. 2010: Pravidla pro přijímání, vyřizování a postupování věcně nepříslušných stížností, podnětů a podání.

Všechny výše uvedené dokumenty má k dispozici každý pracovník SPOD v elektronické i písemné podobě.

Na OSPOD se obracejí klienti s širokým okruhem problémů, podnětů a žádostí při řešení konkrétních situací. Pracovníci OSPOD se snaží předcházet nedorozumění, k nimž může v oblasti sociální práce docházet a při své práci respektují právní předpisy ČR a Etický kodex sociálních pracovníků. Pracovníci OSPOD disponují celou řadou oprávnění a možností, které směřují k ochraně oprávněných zájmů a práv nezletilých dětí. Nezřídka se tedy stává, že zájem dětí je v protikladu se zájmem rodičů a řešení situace není pro rodiče osobně příznivé. Takovouto situaci však není možné řešit stížností. Vychází totiž ze zákonných úkolů orgánu veřejné moci, tedy OSPOD, který sestává ze sociálních pracovníků – odborníků na oblast práce s dětmi a mládeží, kdy se tito pracovníci snaží profesionálně a fundovaně pomoci problematickým situacím v rodinách a kdy zájem dítěte je ze zákona upřednostněn před zájmem rodičů.

V zájmu dítěte je zejména právo dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.

Pokud přesto nepostačí vzájemné vysvětlení připomínek při osobním jednání, nebo se prokáží zákonné důvody, pro které není možné, aby konkrétní pracovník nadále případ vedl, může klient využít podání stížnosti nebo námitky podjatosti.

Dítě, rodič, jiná osoba odpovědná za výchovu, orgán veřejné správy, nevládní nezisková organizace (dále jen „klient“) může projevit svůj nesouhlas s postupem nebo chováním pracovníka SPOD.

    Pojem stížnost

Pro posouzení, zda se jedná o stížnost, je rozhodující obsah podání, nikoliv jeho označení osobou, která podání učinila. Stížnost je podání, jež vyjadřuje určitý projev nespokojenosti s něčím nebo s někým a týká se zejména osobních zájmů osoby, která je učinila. Za stížnost se nepovažují zejména návrhy na zahájení řízení, řádné či mimořádné prostředky, námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojených s výkonem rozhodnutí podle zvláštních předpisů, podněty v rámci ochrany před nečinností, podněty k provedení dozoru nebo kontroly.

Stížnost podaná ve prospěch (či neprospěch) jiného je oznámením, stížnost sledující širší společenský zájem je podnětem. Anonymní stížnost neobsahuje označení stěžovatele, který by se dal identifikovat pro odeslání odpovědi, nicméně správní orgán prošetří v rámci možností i takové podání standardním způsobem.

Podání, která mají charakter stížnosti, avšak obsahují tytéž informace a vyjádření, které jsou již jednou v řešení správního orgánu jako stížnost, se nepovažují za stížnost, nýbrž pouze za podnět, resp. doplnění prvotní stížnosti a správní orgán na ně jednotlivě již neodpovídá, pouze je vezme na vědomí a založí do spisu k prvotní stížnosti.

Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám.

 Klient má právo si stěžovat na postup OSPOD, který dle jeho názoru není v souladu se zákonem. Stěžovat si může také na chování konkrétního pracovníka OSPOD, které není dle jeho názoru v souladu s Etickým kodexem sociálního pracovníka a dalšími zákonnými úpravami. Stěžovatel se také může domnívat, že byly porušeny standardy kvality SPO, může se cítit omezen na svých subjektivních právech a zájmech.

Podjatost

    Od stížnosti je nutno odlišovat podjatost. Dle § 14 správního řádu každý pověřený pracovník, o němž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti, je vyloučen ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit. Účastník řízení (klient) může namítat podjatost, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený nebo ten, kdo má obdobné postavení.

Podjatostí u pracovníka se tudíž míní zejména osobní poměr ke klientovi, velice úzká známost, konflikty či náklonnosti soukromého charakteru. Za podjatost se nepovažuje dlouhodobé vedení případu, nevyhovění přání rodičů, které je v rozporu se zájmy dítěte atp. Není také možné namítat podjatost pod záminkou svévolné změny pověřeného pracovníka či dokonce místně příslušného správního orgánu SPOD.

Doklady požadované při podávání stížnosti

    Nejsou požadovány, dle vlastního uvážení je stěžovatel předloží současně se stížností.

Formulář stížnosti

    Formulář není stanoven. Z praktického hlediska se však doporučuje písemná forma stížnosti s náležitostmi podání dle intencí zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Poplatky za podání stížnosti

    Stížnost se vyřizuje bezplatně.

Lhůty pro vyřízení stížnosti

    Stížnost musí být prošetřena a vyřízena do 60 dnů ode dne, kdy byla doručena ÚMČ Brno – Řečkovice a Mokrá Hora,  nejdéle však ve lhůtě do 90 dnů. Pokud o to stěžovatel požádá, je v uvedených lhůtách písemně informován o způsobu vyřízení stížnosti.

Kdo je oprávněn podat stížnost

    Stížnost podávají osoby, které mají na předmětu stížnosti osobní zájem, může se jednat jak o fyzickou, tak o právnickou osobu. Stěžovatelem může být v podmínkách OSPOD  i nezletilé dítě. Je-li stěžovatelem nezletilé dítě, poučí ho zaměstnanec s ohledem na jeho rozumové schopnosti a také vyrozumí zákonného zástupce, kterého vyrozumí o možnostech a pravidlech pro podávání stížností.

Postup při podání stížnosti

    Stížnost nemá předepsanou formu a náležitosti, musí však být patrné, kdo ji podává, které věci se týká, případně co se navrhuje. Přípustné jsou dvě formy – písemná a ústní. Ústně podaná stížnost se vyřizuje ústně. Na přání stěžovatele se ústně podaná stížnost zapíše do záznamu a dále se řeší jako písemná stížnost vč. čísla jednacího a dalších standardních postupů pro její vyřízení. Stěžovatel musí být upozorněn, že za hrubě urážlivé podání mu může být dle správního řádu uložena pořádková pokuta.

Ústní stížnost může podat klient při samotném jednání s pracovníkem SPOD. Pokud klient souhlasí, lze věc vyřídit ústně na místě. Jinak je klient odkázán na vedoucí odboru.

Telefonická stížnost: pracovník SPOD zpravidla navrhne termín osobní schůzky popř. poučí klienta o nutnosti podat stížnost písemně či elektronicky přes podatelnu úřadu, může také dohodnout možnost sepsání stížnosti formou protokolu.

Písemná a elektronická stížnost: je zaevidována v souladu se Spisovým a  skartačním řádem. Stížnost vyřizuje nadřízený pracovník dle výše uvedených předpisů a dle ust. § 15 správního řádu.

Stížnost lze podat

Telefonicky:

541 421 711 – podatelna ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora

541 421 723 – vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví

541 421 716 – tajemnice ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.

Písemně:

ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Palackého nám. č. 11, 621 00 Brno.

Elektronicky:

e-mail: sekr@reckovice.brno.cz

datová schránka: py6bvvg.

Stížnost nesmí být stěžovateli na újmu. Vyřizuje ji nadřízený pracovník osoby, vůči které směřuje, a to bez zbytečných průtahů, nejdéle do 60 dnů. Nadřízený pracovník zajistí všechny podklady tak, aby  bylo zjištěno, zda stížnost je důvodná, částečně důvodná nebo nedůvodná.

Pokud je stížnost vyřízena se závěrem, že je důvodná nebo částečně důvodná, přijme orgán SPOD bezodkladně opatření k nápravě. Pokud stěžovatel se způsobem vyřízení stížnosti nesouhlasí, může se obrátit na nadřízený orgán, kterým je Magistrát města Brna.

Oprávněnými úředními osobami k vyřízení stížností na pracovníky OSPOD jsou: Tajemník úřadu: stížnosti na vedoucího odboru sociálních věcí a zdravotnictví: stížnosti na pracovníka odboru. Stížnost nelze předat k vyřízení osobě, proti níž tato stížnost směřuje. Osoba, na kterou je stížnost podána má právo se seznámit se všemi podklady, které jsou v rámci jejího řešení ze zákona dostupné, a může navrhovat důkazy na svoji obhajobu. Osoba odpovědná za vyřízení stížnosti je povinna získat a prošetřit všechny dostupné podklady pro zjištění důvodnosti stížnosti. Výsledkem prošetření stížnosti je zjištění, zda je důvodná, částečně důvodná, nedůvodná. Vyřizované stížnosti jsou zpětnou vazbou pro činnost OSPOD a inspirací pro vyvarování se nedostatkům či pochybením do budoucna. Výsledkem musí být proto vždy stav souladu se zákonem a důsledkem např. úprava pracovních postupů či personální opatření. Rozhodnutí o důsledcích jsou však vždy v kompetenci nadřízeného pracovníka, resp. orgánu a způsob jejich řešení není ze strany stěžovatele právně vynutitelný.

Klient se může se svými podněty obrátit i na jiné orgány, kterými jsou:

Magistrát města Brna, Odbor sociální péče, Koliště č. 19, 601 67 Brno,

Veřejný ochránce práv, Údolní č. 39, 602 00 Brno,

MPSV ČR, Na Poříčním právu č. 1/376, 1289 01 Praha 2.

Klienti jsou o postupech při podávání a vyřizování stížností informováni prostřednictvím internetových stránek úřadu a v budově radnice na nástěnce před kanceláří pracoviště SPOD.

Pracoviště SPOD při ÚMČ Brno - Řečkovice a Mokrá Hora má k dispozici schránku na podání anonymních stížností, ale také návrhů a námětů. Tato schránka je umístěna na budově Radnice a je neustále k dispozici.

Pracovníci SPOD jsou srozuměni s tím, že stížnost je zejména podnětem pro zvýšení kvality poskytování sociálně-právní ochrany, proto aktivně reagují na nespokojenost klientů mimo jiné i informací o možnosti podat stížnost a o způsobu jejího vyřízení.

STANDARD 14

14 a)

Návaznost výkonu sociálně-právní ochrany dětí na další subjekty

Všichni zaměstnanci SPOD mají kontakty na poskytovatele dalších služeb, fyzických i právnických osob. S těmito poskytovateli komunikují, spolupracují a zúčastňují se i jejich informačních schůzek a setkání. Při poskytování poradenství ohledně uplatnění nároků dítěte a rodičů v sociální oblasti může OSPOD odkázat na Úřad práce Brno (dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče, dávky pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči, služby zprostředkování zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti atd.), případně na další orgány sociálního zabezpečení.

Role OSPOD je pouze koordinační a pracovníci navrhují (doporučují) další organizace ke spolupráci.

Magistrát města Brna vydává informační katalog zachycující poskytování dostupné sociální služby a organizací poskytujících relevantní pomoc v rámci celého Brna, koordinátorem je Socio info centrum MMB, Koliště 19. Tento katalog je v dostatečném počtu k dispozici všem sociálním pracovníkům. Aktualizovaný katalog všech sociálních služeb je také k dispozici na portálu sociální péče ve městě Brně www.socialnipece.brno.cz.

14b)

Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů.

 Orgán sociálně právní ochrany ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů. Pracoviště OSPOD ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora má definovaná témata přípravy dětí starších 16 let na samostatný život.

Koordinátor případu průběžně mapuje a monitoruje průběh přípravy dítěte, které vyrůstá v ústavní výchově nebo v náhradní péči (pokud rodina nemá smlouvu s doprovodnou organizací) nebo dítěte v péči kurátora, které vyrůstá ve složitých rodinných podmínkách. Pokud se taková příprava nedaří zajišťovat jinými subjekty (zaměstnanci ústavu, pracovníky volnočasové aktivity apod.), věnuje se potřebným tématům s dítětem přímo koordinátor případu. V zákonné lhůtě navštěvuje děti, kterým byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova v ústavním zařízení. Sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, a to zejména u dětí starších 16 let, které je potřeba cíleně připravit na samostatný život po dosažení zletilosti. Snaží se zlepšit sociální fungování těchto dětí ve společnosti, pomáhá jim v obtížných životních situacích. Zaměřuje se na volbu povolání a motivaci těchto dětí ke studiu a k práci, rozvoj sociálních dovedností se zaměřením na orientaci na trhu práce, (např. jak se ucházet o volné pracovní místo, jak sestavit životopis apod.), hospodaření, vedení domácnosti, samostatné bydlení, přípravu na manželství a rodičovství a vytváření sociálních vztahů.

 Příprava na samostatný život těchto dětí je nedílnou součástí práce s dítětem, která je specifikována v individuálním plánu ochrany dítěte. Při naplňování přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let OSPOD spolupracuje s organizacemi, které se této činnosti prakticky věnují, zejména Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé, Celní 3 v Brně (dále viz standard 14a). Nejméně 6 měsíců před dosažením zletilosti dítěte s nařízenou ÚV (OV) kurátor pro děti a mládež začne spolupracovat s příslušným kurátorem pro dospělé tak, aby byla zajištěna ochrana mladého dospělého v co nejširší možné míře v souladu se zákonem, tj. mimo jiné poskytuje informace o dítěti a součinnost kurátorovi pro dospělé, spolupracuje na vypracování IPOD, informuje sociálního kurátora o zletilosti a propuštění dítěte, resp. mladého dospělého. Cílem této činnosti je vytvoření základních opěrných bodů pro dítě opouštějící ústavní zařízení. Po dosažení zletilosti předá kurátor pro děti a mládež klienta kurátorovi pro dospělé, s potřebnými informacemi o klientovi, aby došlo k návaznosti na dosavadní práci s klientem. 

Odborné sociální poradenství pro děti, mládež a rodinu je součástí přílohy ke standardu č. 14.

STANDARD  15

Dohoda o výkonu pěstounské péče

15a

Orgány sociálně právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání, změnu a zrušení dohod o výkonu pěstounské péče, zejména:

1. kdo je oprávněn dohodu uzavřít, změnit nebo zrušit,

2. jaké další náležitosti, vedle těch zákonem stanovených, dohoda obsahuje,

3. jaké přílohy jsou spolu s dohodou předány klientovi.

Při uzavírání, změně nebo zrušení dohody orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, postupují tak, aby obsah a účel byl pro osoby z cílové skupiny srozumitelný.

15b

Orgány sociálně právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně zpracována pravidla pro způsob hodnocení naplňování cílů uzavírané dohody o výkonu pěstounské péče.

15c

Orgány sociálně právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, plánují společně s dítětem, osobou pečující nebo osobou v evidenci, rodinou dítěte a příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností průběh pobytu dítěte v pěstounské péči. Základem tohoto procesu je vyhodnocování realizované orgánem sociálně-právní ochrany a individuální plán ochrany dítěte vypracovaný orgánem sociálně-právní ochrany.

15d

Orgány sociálně právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají pro osoby pečující a osoby v evidenci, se kterými mají uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, vypracovaný následný vzdělávací plán zaměřený na rozvoj kompetencí osoby pečující nebo osoby v evidenci a na zvyšování kvality výkonu pěstounské péče.

Úřad městské části města Brna Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, který je obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v současné době nemá uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče (nepůsobí jako doprovázející subjekt).

Úřad je však nápomocen osobám pečujícím nebo osobám v evidenci při výběru jiného subjektu, který je pověřenou osobou k uzavření dohod.

Vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen „vyhodnocování“) probíhá dle pravidel standardu 9c. Individuální plán ochrany dítěte je sestavován dle standardu 9d.

Průběh pobytu dítěte v pěstounské péči OSPOD plánuje společně se všemi zúčastněnými subjekty, proces je součástí vyhodnocování a vždy s ním kalkuluje individuální plán ochrany dítěte.

STANDARD  16

Předávání informací v rámci výkonu pěstounské péče

16a

Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, pravidelně informují dítě, osobu pečující nebo osobu v evidenci, rodinu dítěte, obecní úřad obce s rozšířenou působností a případně další oprávněné orgány veřejné moci o průběhu sociálně-právní ochrany a naplňování individuálního plánu ochrany dítěte.

16b

Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně zpracována vnitřní pravidla pro předávání případů dětí a rodin, se kterými pracují, mezi zaměstnanci zařazenými v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany.

16c

Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají pro zaměstnance zařazené v orgánu sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany písemně stanovený postup pro získávání a předávání informací o průběhu výkonu sociálně-právní ochrany u dětí a rodin, se kterými pracují.     

Úřad městské části města Brna Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, který je obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v současné době neuzavírá s osobami pečujícími nebo osobami v evidenci dohody o výkonu pěstounské péče (nepůsobí jako doprovázející subjekt).

Úřad je však nápomocen osobám pečujícím nebo osobám v evidenci při výběru jiného subjektu, který je pověřenou osobou k uzavření dohod.

OSPOD sestavuje dítěti v pěstounské péči individuální plán ochrany dítěte (IPOD), dle kterého probíhá pobyt dítěte v pěstounské péči. Individuální plán je průběžně přehodnocován a aktualizován. Intenzita vzájemné komunikace mezi OSPOD, dítětem a dalšími zúčastněnými nebo oprávněnými subjekty, kdy dochází k výměně informací, probíhá v souladu s pravidly a cíli, které nastolují shora uvedené dokumenty.

OSPOD pravidelně informuje dítě, osobu pečující nebo osobu v evidenci, rodinu dítěte, obecní úřad obce s rozšířenou působností a případně další oprávněné orgány veřejné moci o průběhu sociálně-právní ochrany a naplňování individuálního plánu ochrany dítěte. O informování zúčastněných osob OSPOD vede záznamy nebo protokoly ve spisové dokumentaci dítěte a IPOD. IPOD podepisují všichni zúčastnění a spolupracující na naplnění cílů, čímž prokazatelně stvrzují informovanost. Koordinátor případu má vždy přístup k informacím nezbytným k účinné podpoře klienta při řešení jeho aktuální situace.

Doprovázející osoba získává a zaznamenává informace během návštěv či konzultací s klientem, dále prostřednictvím spolupráce s jinými zúčastněnými subjekty. Veškeré informace o průběhu výkonu SPOD jsou obsahem spisové dokumentace, včetně záznamů z návštěv, protokolů nebo záznamů z konzultací, dohody o výkonu pěstounské péče, IPOD, pravidelných hodnotících zpráv, informací o vzdělávacím plánu pěstouna a přehledu o absolvovaném vzdělávání.

Jednotlivé zúčastněné osoby si předávají informace ústní nebo písemnou formou.

Pracovníci si předávají informace v rozsahu dle kontextu situace: poskytnutí krizové intervence – předání základních informací, krátkodobé zastupování – informace o aktuální situaci klienta, dlouhodobé zastupování a změna koordinátora případu – předání veškeré dokumentace, vyřizování stížnosti – přístup přímého nadřízeného nebo osoby odpovědné za vyřízení stížnosti ke spisové dokumentaci (dle pravidel standardu 13).

Obecně je vždy třeba dodržovat povinnost mlčenlivosti dle § 57 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

STANDARD  17

Změna situace

17a

Orgány sociálně-právní ochrany, které mají s osobami pečujícími a osobami v evidenci uzavřeny dohody o výkonu pěstounské péče, mají písemně stanovena pravidla a postupy práce pro situace významných změn v životě dětí a rodin, včetně ukončení pobytu dítěte v původní nebo náhradní rodině.

Úřad městské části města Brna Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, který je obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v současné době neuzavírá s osobami pečujícími nebo osobami v evidenci dohody o výkonu pěstounské péče (nepůsobí jako doprovázející subjekt). Úřad je však nápomocen osobám pečujícím nebo osobám v evidenci při výběru jiného subjektu, který je pověřenou osobou k uzavření dohod a s nimi spolupracuje na cílech a řešení složitých životních situací, kterými jsou:

- zajištění adekvátní přípravy dětí, rodičů a pěstounů na významné změny v jejich životech

- efektivní řešení složitých životních situací souvisejících s významnou změnou v životě dítěte a rodin.

Významné změny – příklady situací, které by mohly být pro dítě v NRP významné:

- příchod dítěte z biologické rodiny do rodiny pěstounské

- příchod dítěte z ústavního zařízení, ZDVOP apod. do pěstounské rodiny

- odchod dítěte z pěstounské rodiny do ústavního zařízení apod.

- zájem biologických rodičů o kontakt s dítětem v NRP

- odchod dítěte z pěstounské rodiny zpět do biologické rodiny

- přijetí dalšího dítěte do pěstounské péče

- narození dítěte v pěstounské rodině

- nástup dítěte do mateřské školky, školy, změna školy

- stěhování

- volba následného studia se zaměřením na budoucí uplatnění v životě

- rozvod pečující osoby/osob

- odchod člena rodiny

- vážné onemocnění pěstouna nebo dítěte / člena náhradní rodiny

- úmrtí pěstouna / člena pěstounské rodiny

- komplikované vztahy mezi náhradními rodiči a dítětem

- zletilost dítěte, ukončení pěstounské péče

Podpora všech aktérů a úzká spolupráce, zejména vzájemné předávání informací, je naprosto nezbytnou součástí při řešení situací významných změn v životě dětí a rodin, včetně ukončení pobytu dítěte v původní nebo náhradní rodině.

 Tabulka příloh: